Rytíři nebes, 311. čs. peruť - komentovaná výstava v Muzeu Policie ČR – 24. 2. 2022
ÄŚeskoslovenským letcům druhé světové války, konkrétně 311. ÄŚs. peruti RAF – účastníkům bojů v řadách Královského britského letectva – byla věnována expozice v Muzeu Policie ÄŚR, které sídlí v areálu karlovského kláštera. Výstava obsahovala i bohatou fotodokumentaci, dochované osobní věci, zápisníky a originální uniformy velitelů perutí a československých leteckých es. Na místě se nás ujal René ÄŚerný (který je kromě práce v muzeu také vedoucím Skupiny historie vojenského a policejního letectva) a připomenul nám hrdinství a pohnuté osudy letců za války i po jejich návratu do vlasti.
311. československá bombardovací peruĹĄ vznikla 29. 6. 1940 a působila na těchto britských základnách: Honington, East Wretham, Aldgerove, Beaulieu, Predannack,Tain, Talbenny. Naši muži létali na dvoumotorovém Vickers Welington a čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator. Z důležitých dat vyberme některé: dne 21. září 1940 byla celá peruĹĄ uznána za bojeschopnou a provedla nálet na přístavní doky v Calais, hned poté 23. září 1940, přesně dva roky po vyhlášení československé mobilizace v roce 1938, letí 311. peruĹĄ poprvé na srdce III. říše – na Berlín. Osádku tehdy čekal jeden z nejdelších letů na vzdálenosti 1800 km, bohužel musela nouzově přistát v Holandsku a padla do zajetí Němců. Za jeden z nejčernějších dnů v historii 311. perutě je považována noc z 16. na 17. října 1940 – byl proveden nálet na sklady oleje, které se nacházely 2 km SZ od Brém. Došlo ke ztrátě tří letounů. Osádka Sgt. Karla Janouška z důvodu zhoršujícího se počasí musela bombardovat náhradní cíl a to přístav Kiel, letoun se vrátil na základnu se silným poškozením, které jej vyřadilo z další služby. Další, Ĺ najdrovu osádku zastavila při návratu námraza na letounu, a ta musela stroj opustit na padácích. V noci z 1. na 2. července 1941 osádka F/O Kordy vážně poškodila německý křižník Prinz Eugen. Dne 17. dubna 1942 provedla peruĹĄ svůj poslední nálet v rámci RAF Bomber Command, a to na Hamburk, následně byla přeřazena od bombardovacího letectva k pobřežnímu. K bombardování Německa byla vyslána ještě 24. června 1942, a to právě již jako součást pobřežního letectva k zásahu na německé přístavy. Letouny nesly ve svých pumovnicích bomby s nápisy „Za Lidice“. Den 27. prosince 1943 se podařilo osádkám 311. perutě potopit německou loÄŹ SS Alsterufer, která vezla z Japonska zásoby pro Němce životně důležitého wolframu. Poslední útok na ponorku provedla peruĹĄ 5. května 1945. Německý admirál Donitz vydal rozkaz k vynoření všech ponorek Kriegsmarine a vyvěšení černých vlajek na znamení ukončení operační činnosti. Většina kapitánů však neuposlechla a potopila se s předpokladem další operační činnosti nebo úniku do zemí Jižní Ameriky. Osádka W/O Jindřicha Beneše v průlivu Kattegat mezi přístavy Frederikshaven a Göteborg nalezla německou ponorku, která se odmítla vzdát. V důsledku toho došlo ke dvěma náletům, kdy při prvním byly shozeny 4 torpexové hlubinné nálože a při druhém pět. Ponorka dostala přímý zásah a šla ke dnu. Byla to poslední vítězná operace příslušníků této jednotky, která plných pět let důstojně reprezentovala v rámci protifašistické koalice na válečném poli ÄŚeskoslovensko a um a schopnosti jeho letců. Ztráty jednotky činily 250 padlých letců a 35 zajatých.
Připomeňme, že v loňském roce jsme 27. října 2021 jsme odhalili pamětní desku generálu Karlu Janouškovi na domě Malá Ĺ těpánská 5, kde žil několik let po návratu z komunistického kriminálu.
Je důležité si tyto hrdiny a jejich osudy neustále připomínat, nedovolit, aby se komunistickému režimu i 30 let po sametové revoluci podařilo vymazat je z naší společné paměti - tyto a další elity národa jsou důležité pro to, abychom byly českými patrioty, čehož nám je často zoufale třeba.
(článek byl zpracován za laskavého poskytnutí podkladů R. ÄŚerným z Muzea Policie ÄŚR)
-let-
