Prohlídka Divadla na Vinohradech a beseda s Tomášem Töpferem

Členové klubu Dvojka pro přátele kultury využili 31. května výjimečnou možnost komentované prohlídky budovy Divadla na Vinohradech završené setkáním s ředitelem a hercem Tomášem Töpferem.

Paní Zuzana Paulusová a její kolega si nás nejprve rozdělili do dvou skupin, které pak zásobili zasvěcenými informacemi od vzniku Královských Vinohrad a založení divadla, které bylo uměleckou protiváhou Národního divadla. Vloni slavilo 110 let od zahájení provozu, ale stojí za připomenutí i to, že bylo postaveno za dnes neuvěřitelných 33 měsíců. Další zajímavosti jsme se dozvěděli o soutěžích, které tehdy provázely vznik divadla a jeho výzdobu, nebo o špičkových technických řešeních z roku 1927, která však přeci jen po téměř sto letech potřebují rekonstrukci. Kromě prostor veřejně přístupných jsme si vyzkoušeli i pohled z jeviště do hlediště, podívali se do rekvizitárny, maskérny, nakoukli i do jedné z hereckých šaten a vkročili na jinak nepřístupnou terasu nad ulicí Ibsenova. Ve druhé části programu jsme navštívili v podkroví malou Studiovou scénu, kde si s námi hodinku povídal pan ředitel. Ve velmi neformální přátelské atmosféře padala spousta otázek a zajímavých odpovědí. Začali jsme vztahem k Praze 2, jak jinak. Dále došlo na etapy herecké dráhy, na zkušenosti z obnovy Divadla Na Fidlovačce, na úlohu ředitele divadla, na dramaturgii a jak se připravují nové inscenace, na vzpomínky na starou gardu a jak si pan ředitel jako pedagog vybírá z nových mladých talentů. Padlo postesknutí nad dnešními lhůtami magistrátem chystané rekonstrukce, odbočili jsme i k senátorskému období, připomněli si jedinečnost Prahy co do počtu divadelních scén. Zajímavé bylo i povídání o zdánlivé improvizaci v činohře, kdy např. Vlasta Burian vše pečlivě připravoval, testoval a vylepšoval, až vypilovanou inscenaci nabídl k filmovému zpracování. Nebo o divadelních a hereckých pověrách a zvycích, např. proč se na jevišti nepíská. Hodinka utekla rychle, tak jsme skončili ujištěním, že Divadlo na Vinohradech je kulturním rodinným stříbrem Prahy a nejdůležitější je, aby si vysoko nastavenou laĹĄku udrželo i v příštích generacích. Vřelé díky divadlu i panu řediteli! Text: jašFoto: trc