Prohlídka budovy Českého rozhlasu u příležitosti jeho 95. narozenin

V úterý 5. června jsme s klubem Dvojka pro přátele kultury navštívili další zajímavou budovu v Praze 2. Tentokráte to byl legendární Český rozhlas na Vinohradské a v Římské ul., který letos slavil 95 let od prvního vysílání.

To se odehrálo 18. května 1923 ve Kbelích ve stanu půjčeném od skautů. O rok později už se vysílalo z Vinohrad. Později tudy kráčely dějiny a boje o rozhlas připomínáme každoročně pietou v květnu i v srpnu. Naši prohlídku se dvěma úžasnými průvodci, redaktorem Martinem Karlíkem a technikem Janem Městkou, jsme začali ve veřejně přístupné Galerii v suterénu. Připomněli jsme si tu trochu technické historie a prohlédli muzejní exponáty (přijímače, nahrávací technika, ale i mazačka). V hale, kam kdysi spadla i bomba, jsme si vyslechli, jak se rozhlas zpočátku dělil o budovu s poštou a jak se nedávno přistavovalo směrem do Římské. Pak už jsme zapluli do útrob budov rozhlasu, prohlédli si nahrávací studio a režii, popovídali si o tom, jak vznikají pořady a vysílání, ale také o zajímavých osobnostech, které slýcháme hovořit z éteru. Nebo o tom, jak se povedla improvizovaná reportáž z terasy při zatmění slunce. Při cestě kolem silikonových bloků určených k odpružení nové budovy stojící nad podzemní tratí jsme se dozvěděli, jak někdy více paseky nadělají klapající dámské podpatky. Prošli jsme kolem archivu a badatelny zpět do staré budovy a navštívili největší studio S1, kde mj. zkouší a nahrává rozhlasový symfonický orchestr nebo se odsud vysílají specifické reportáže (pomoc Nepálu, prezidentské debaty aj.). Na letošní výročí srpnových událostí roku 1968 zde bude realizován i zajímavý pořad s rekonstrukcí tehdejších dní. I v dnešní době digitalizace a internetu má rozhlas co nabídnout, včetně kamer a přenosu obrazu ze studia. Jen ten signál přesného času má pak určité zpoždění, se kterým je třeba počítat. Byli jsme předem upozorněni, že v rozhlase musí redaktor pořád mluvit, ale dotazů a zajímavých odpovědí bylo vrchovatě a dvě hodiny skoro nestačily. Velké díky průvodcům a rozhlasu vůbec. Mezi sousedy z Prahy 2 je dost věrných posluchačů. Držíme palce, aĹĄ se daří i nadále a už teÄŹ se těšíme na příští rozhlasové kulatiny.