Po stopách Antonína Dvořáka, vycházka – 27. 5. 2024
V květnu tomu bylo 120 let, kdy zemřel ve světě nejhranější český hudební skladatel Antonín Dvořák. Po jeho pražských stopách jsme se vydali s průvodkyní PhDr. Jarkou Novákovou. A naše cesta začala u kostela sv. Štěpán ve Štěpánské ulici.
Setkáni na tomto místě nebylo náhodné, neboĹĄ samotný kostel má význam i pro dějiny hudby. Svatbu tu měl Josef Suk s Otylií, dcerou Antonína Dvořáka, ženil se zde Bedřich Smetana s Kateřinou Kolářovou a skladatel Zdeněk Fibich tu byl ředitelem kůru.
Sám Antonín Dvořák se ženil ve kostele sv. Petra na Petrském náměstí, ale novomanželé si brzy našli kousek za kostelem sv. Ĺ těpána, v ulici Na Rybníčku 1364/14, kam se přestěhovali počátkem roku 1874 (dnes tu stojí funkcionalistický bytový dům č. 12). Manželé Dvořákovi v něm strávili necelé čtyři roky, které představují mimořádně plodné období v kontextu celé skladatelovy tvorby. Dvořák zde napsal tři opery, Klavírní koncert g moll, Moravské dvojzpěvy, množství komorní hudby a také jedno ze svých nejslavnějších děl, Stabat mater. V rovině osobní lze naopak pobyt Na Rybníčku považovat za asi nejtragičtější ve skladatelově životě: Dvořákovým se zde postupně narodily a zemřely první tři děti. Na podzim roku 1877 Dvořák znovu mění adresu, tentokrát již natrvalo. Volba padla na dům č. p. 10 (dnes 14) v nedaleké Ĺ˝itné ulici. Rozhodujícím kritériem zřejmě bylo, že nikdo z ostatních nájemníků nevlastnil klavír, který v předešlém bydlišti Dvořáka rušil při práci. Na adrese Ĺ˝itná 10 strávil Dvořák více než 26 let života až do své smrti v květnu 1904 a vznikla zde podstatná část jeho díla. V rámci domu se ještě třikrát přestěhoval, pokaždé do většího bytu, tak jak se zvyšoval počet dětí a jeho finanční možnosti. Posledních cca 20 let bydleli Dvořákovi ve druhém patře, v pravé části průčelního traktu.
Naše vycházka vedla přes Karlovo náměstí, kde v domě č.558 bydlel Dvořák jako devatenáctiletý u tety Josefy Duškové. Nájem mohl Dvořák částečně odpracovat vyučováním dcery Duškových, Anny. S tzv. domem Na křemenci i s Karlovým náměstím vůbec je spojena velká část skladatelova života, neboĹĄ s malou přestávkou zde bydlel téměř 13 let do své svatby. Park na Karlově náměstí si skladatel velmi oblíbil a až do konce života sem chodil během svých ranních procházek poslouchat zpěv ptactva. Stejně tak nedaleký kostel sv. Ignáce byl svědkem mnoha Dvořákových návštěv při ranních bohoslužbách.
Pokračovali jsme na Staré Město, kde mj. sídlila Varhanická škola v komplexu Konviktu (mezi Bartolomějskou a Konviktskou ul)., která byla hlavním důvodem jeho tehdejšího příchodu do Prahy, později se zde konaly i jeho koncerty. Premiéru svých děl měl většinou v Prozatimním divadle a na jeho Novoměstské scéna, a později, když se zlepšila akustika Rudolfina, se odehrávaly zde.
Mnoho dalších pražských míst je spojeno s Dvořákovým soukromým životem. Pravidelně docházel na Nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní), kde bedlivě sledoval příjezdy a odjezdy vlaků, rozmlouval s personálem. I to nebylo náhodou – zažil stavbu železnice a první parní lokomotivy u nich doma, v Nelahozevsi.
Měl také několik oblíbených kaváren, kam chodil číst noviny a kouřit doutníky. Přímo naproti jeho bytu v Ĺ˝itné ulici se nacházela Pařížská kavárna, kterou navštěvoval téměř denně. ÄŚasto byl vídán také v kavárně U Karla IV. na rohu Ĺ˝itné ulice a Karlova náměstí. Přinejmenším od roku 1890 chodil Dvořák do nedaleké restaurace U Mahulíků v Myslíkově ulici. Zde také vznikla tzv. Společnost Mahulíkovců, jejímž protektorem byl Dvořák jmenován 1. června 1894 po svém prvním návratu ze Spojených států. Byl rovněž častým hostem pátečních večerů v bytě architekta a mecenáše Josefa Hlávky v Jungmannově ul. 736. Večerů se účastnil výkvět tehdejší kulturní Prahy: Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Myslbek, Josef Suk, členové ÄŚeského kvarteta, ale také F. L. Rieger. Se Zdenkou Hlávkovou hrával Dvořák při těchto večerech čtyřručně na klavír.
