Online kultura 16/2021

Vážení a milí přátelé kultury, místo herců v divadlech nám teď hraje počasí. Poslední měsíc předvedlo snad všechna čtyři roční období. Praha je však za jeho tónů krásná vždy, stejně jako řeka Vltava, jejíž hladinu se nikdy neomrzí sledovat. Na náplavce se teď řeka odráží i ve výklopných kulatých sklech revitalizovaných kobek, které na nás „koukají“ ze zdí nábřeží mezi Výtoní a Jiráskovým mostem.

Vážení a milí přátelé kultury,

místo herců v divadlech nám teÄŹ hraje počasí. Poslední měsíc předvedlo snad všechna čtyři roční období. Praha je však za jeho tónů krásná vždy, stejně jako řeka Vltava, jejíž hladinu se nikdy neomrzí sledovat. Na náplavce se teÄŹ řeka odráží i ve výklopných kulatých sklech revitalizovaných kobek, které na nás „koukají“ ze zdí nábřeží mezi Výtoní a Jiráskovým mostem.

VYCHÁZKY

Kobky na náplavce

Pražské náplavky byly a jsou oblíbeným místem vycházek, nejen kvůli úchvatným výhledům. Po desetiletí uzavřené kobky jsou posledním významným vylepšením. Z estetického i funkčního hlediska jsou jedinečné a nemají ve světě obdoby. Každý otvor má trochu jinou velikost i tvar, někdy je to přesný kruh, jindy mírná elipsa a musela být proto vyrobena i různá okna, jež evokují obrovské skleněné čočky. Kobky sloužíjako kavárny, galerie, ateliéry či dílny. Už teÄŹ je v nich kromě odrazů leccos k vidění…Kolik jich je a kde jsou, najdete v interaktivní mapě.

Toulky Prahou 2 s J. Chrastilovou, 3. část

Komu se ven nechce, zveme ho ke zhlédnutí poslední videovycházky s dr. Chrastilovou. Bude po vinohradské části, která byla kdysi příměstskou oblastí s vinicemi a usedlostmi, a povede až k Nuselskému údolí. Vydáme se nejdříve ulicí Jana Masaryka přes Zvonařku, až pod Nuselské schody, za jedinou vinohradskou roubenkou. S některými z vás jsme tuto trasu šli v loňském roce, a i když nás vydatně zkrápěl déšĹĄ, měla vycházka své jedinečné kouzlo… (Pamatujete třeba na ten úkaz s desítkami malých barevných šneků na kamenné zídce plotu?)

Vycházku si můžete pustit na youtube kanálu MÄŚ Praha 2: https://youtu.be/BK0jU0hPgfI, nebo také na stránkách Encyklopedie Prahy 2 s odpovídajícími popisky:https://encyklopedie.praha2.cz/trasa/1651-vychazka-vinohrady-3

ÁJA VRZÁŇOVÁ (1931–2015)

Slavná krasobruslařka, dvojnásobná a současně jediná československá mistryně světa v krasobruslení (1949 a 1950) a čestná občanka Prahy 2 by v neděli 16. května oslavila 90 let!

Alena (Ája) Vrzáňová se narodila roku 1931 v Praze na Vinohradech do umělecké rodiny. Matka Anna byla operní zpěvačka, otec Miroslav violoncellista, přesto ji oba podporovali v její lásce k zimním sportům. Kromě lyžování a krasobruslení byl další Ájinou zálibou také skauting. Tvrdé tréninky, kdy byla i osm hodin denně na ledě, brzy přinesly úspěch. Už v patnácti se Ája stala poprvé mistryní ÄŚeskoslovenska a titul obhájila i další 3 roky (1947–1950). Následovalo třetí místo na Mistrovství Evropy a v roce 1949 poprvé vyhrála zlato na Mistrovství světa v Paříži. O rok později obhájila zlato i v Londýně. Stala se tak světovou královnou ledu. Ohromovala vysokými skoky, svou pověstnou roznožkou, a hlavně dvojitým lutzem, který skočila jako první šampionka na světě. Protože se odmítla podvolit tlaku, který vyvíjela komunistická strana na reprezentanty ÄŚSR, s požehnáním rodičů zažádala v Anglii roku 1950 o politický azyl a jen o vlásek unikla pokusu o únos ze strany StB. Matce se podařilo později za Ájou ilegálně vycestovat, otec však svobodu své dcery odpykal v uranových dolech. Ăšspěšná krasobruslařka hned v roce 1950 podepsala ve Spojených státech smlouvu s lední revuí Ice Follies, později s Ice Capades. Vystupovala pod uměleckým jménem Aja Zanova. Po ukončení sportovní kariéry v červnu 1967 se pustila do podnikání v gastronomii a restauračních službách. Stala se provozovatelkou proslulého podniku The Duck Point v New Yorku, přezdívaný „Kačárna“, který navštěvovala řada slavných osobností, včetně ÄŚechoameričanů (např. Martiny Navrátilové, Miloše Formana či Ivana Passera). Podnikala spolu se svým manželem, newyorským ÄŚechem a restauratérem Pavlem Steindlerem, za něhož se provdala v roce 1969. Působila i jako konzultantka či rozhodčí závodů profesionálů.

Ája Vrzáňová o sobě nikdy nepřestala říkat, že je ÄŚeška. Minulý režim se ji však snažil vymazat z historie. Když se v roce 1990 po 40 letech vrátila do Prahy, na Václavském náměstí ji tehdy vítaly desetitisíce lidí. Od té doby střídavě pobývala v New Yorku a na Vinohradech. Dožila se čtyřiaosmdesáti let, kdy ji nalezli v jejím bytě v New Yorku po mozkové mrtvici.

V roce 2009 byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy a rovněž vyhlášena českou Sportovní legendou. V roce 2006 jí bylo uděleno čestné občanství MÄŚ Praha 2.

Nedožité kulaté výročí Áji Vrzáňové připomene i ÄŚeská televize, setkat se s ní však můžete i v dalších pořadech, které pro vás vybíráme:

13. komnata Áji Vrzáňové – vysíláno v pátek 14. 5. v 13:00 na ÄŚT2, či si můžete rovnou přehrát zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/208562210800002-13-komnata-aji-vrzanove/.

Uvolněte se, prosím – přivítat ji ve svém pořadu měl možnost i Jan Kraus: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1176221164-uvolnete-se-prosim/207522161800004/video/98953

Krasobruslařská hvězda, po které neměla zůstat ani stopa – životopis Áji Vrzáňové zdramatizoval a natočil ÄŚeský rozhlas Dvojka s herečkou Danielou Kolářovou v cyklu Příběhy slavných: https://dvojka.rozhlas.cz/krasobruslarska-hvezda-po-ktere-nemela-zustat-ani-stopa-pribehy-slavnych-aja-7591141

LENKA REINEROVÁ (1916–2008)

V pondělí si připomeneme 105. výročí narození spisovatelky a překladatelky Lenky Reinerové (17. 5. 1916 – 27. 6. 2008), jejíž jméno je spíše než u nás doma známější v Německu či v Evropě. Přitom to byla poslední spisovatelka z okruhu německy píšících autorů žijících v Praze, která ještě v 21. století svou jedinečnou tvorbou oživovala dávno ztracený kulturní a společenský svět předválečné Prahy,bohatou směsici češství, němectví a židovství. Mezi její známé a přátele patřil Franz Kafka, Max Brod, František Langer, Jaroslav Hašek i Egon Erwin Kisch.Byla to právě ona, kdo iniciovala vznik Pražského literárního domu, který se nachází v Ječné ulici č. 11. Domác