Online kultura 15/2021

Vážení a milí přátelé kultury! Znáte Uměleckou zahradu? Víte, kde byl kdysi „hotel Díra“? Konečně začíná být opravdu krásně, a tak pokud přemýšlíte, kam se vydat na vycházku, máme pro vás opět tip. Pojďte se tentokrát projít nuselskou částí Prahy 2. Po kom jsou pojmenované zdejší ulice, jaké jsou odpovědi na otázky v úvodu, a další zajímavosti se dozvíte v naší další online procházce, která by Vám mohla být patřičnou motivací blíže poznat tato místa „na vlastní nohy“.

Vážení a milí přátelé kultury!

Znáte Uměleckou zahradu? Víte, kde byl kdysi „hotel Díra“? Konečně začíná být opravdu krásně, a tak jestli přemýšlíte, kam se vydat na vycházku, máme pro vás opět tip. PojÄŹte se tentokrát projítnuselskou částí Prahy 2. Po kom jsou pojmenované zdejší ulice, jaké jsou odpovědi na otázky v úvodu, a další zajímavosti se dozvíte v naší další online procházce, která by Vám mohla být patřičnou motivací blíže poznat tato místa „na vlastní nohy“.

Umělecká zahrada v ÄŚiklově ulici

VYCHÁZKA

Toulky Prahou 2 s J. Chrastilovou, 2. část

Poutavým komentářem právě po nuselské části Prahy 2 Vás online provede již podruhé průvodkyně dr. Chrastilová. Mimo jiné se podíváte do Umělecké zahrady v ÄŚiklově ulici, což je nečekaný skvost ukrytý pod Nuselským mostem, který jsme již s naším klubem před pár lety objevili. V této útulné oáze vznikaly známé sochy a sousoší, neboĹĄ roku 1924 zde otevřel Karel Novák svou sochařskou dílnu a místo brzy patřilo k jednomu z největších sochařských ateliérů v prvorepublikové Praze. Sochy a plastiky jsou zde všude, zaplňují skoro každý kousek zahrady, mnoho z nich má také údajně nedozírnou hodnotu. Lze tu najít například původní modely Albína Poláška, který je podepsán pod beskydskou sochou Radegasta, či Cyrila a Metoděje, anebo pod sochou Woodrowa Wilsona u pražského Hlavního nádraží. Ladislav Ĺ aloun zde pracoval na soše Jana Husa, dominantě Staroměstského náměstí. Ateliér se také podílel na jezdecké soše Jana Ĺ˝ižky, jejímž tvůrcem byl prof. Bohumil Kafka, a která se tyčí na Vítkově – je největší jezdeckou sochou v Evropě a třetí největší na světě. Kafka spolupracoval se svým učitelem Stanislavem Suchardou také na pomníku Františka Palackého na Palackého náměstí. Vedle soch zahradu zaplňují i různé originální altány a vstupní portály, které mají rovněž svůj umělecký rukopis. Dlouhá léta zde sídlil Krátký film a studio Bratři v triku, jehož tým filmových výtvarníků a animátorů pod režisérským vedením zejména Břetislava Pojara a Josefa Klugeho proslavil český loutkový film po celém světě. Ale nuselské údolí není jen Umělecká zahrada… Video s Toulkami Prahou 2 si můžete pustit zde: https://www.youtube.com/watch?v=ZtqkQPntP-k

STANISLAV SUCHARDA (1886–1916)

V předchozím textu jsme zmínili Stanislava Suchardu, jednoho z největších českých sochařů, který je autorem pomníku Františka Palackého na Palackého náměstí. Od jeho úmrtí (1916) uběhne 5. května105 let. Stanislav Sucharda se narodil v tragickém válečném roce 1866 do umělecké rodiny novopackého sochaře Antonína Suchardy ml. (1843–1911). Zásadní pro jeho charakter bylo harmonické rodinné prostředí, v němž se obdivuhodně slučovala bohémská atmosféra s vědomím sounáležitosti a spoluodpovědnosti za čilý provoz rodinného ateliéru. Stejně rozhodující byl pro umělcovu fantazii rodný podhorský kraj s jeho divokou romantickou přírodou, lesy a démony. Umělecká tradice rodu Suchardů sahá až do 18. století. Mezi jejími členy najdeme řezbáře, loutkáře, sochaře, malíře i architekty. Pozoruhodný je u Suchardů na svou dobu nezvykle vysoký počet žen umělkyň. Na provozu dílny se podíleli (kromě pomocníků) všichni členové rodiny od nejmladších po nejstarší. Jak samotný Stanislav, tak sourozenci Anna, Bohuslav, Vojta a Miroslava se učili už od mládí vnímat umělecká díla všech období. Stanislav po maturitě na pardubické reálce pokračoval ve vzdělávání v Praze, studoval sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa V. Myslbeka a byl jeho nejtalentovanějším žákem. Kromě inspirace dílem Josefa Mánesa a Mikoláše Alše byl právě Myslbekův vliv určujícím pro počátky Suchardovy tvorby. Rovněž jeho sourozenci pokračovali v rodinné tradici, sestra Anna provdaná Boudová byla vynikající keramička, její syn známý ilustrátor Cyril Bouda. Bratr Vojta byl sochař a loutkař a založil Říši loutek, jeho žena i dcera byly malířkami.

V letech 1894–1915 působil Stanislav Sucharda jako profesor sochařství na Umělecko-průmyslové škole v Praze a podnikal zahraniční studijní cesty. Byl svými současníky velmi ceněn, nejen jako sochař monumentální plastiky. Jeho vrcholným dílem je zmiňovaný pomník Františka Palackého v Praze 2, který v době svého vzniku symbolizoval úspěšnou emancipaci českého národa a jeho cestu k vlastní státnosti. V roce 1901, kdy spolu s arch. Aloisem Dryákem získali v soutěži 1. cenu, obdržel Sucharda také Řád Františka Josefa. Bronzové sochy symbolizují mýtus o znovuzrození českého národa, zatímco vlastní sedící figura Františka Palackého, která vznikla později, má modernější a zjednodušený tvar oproštěný od detailů. K jeho spolupracovníkům patřil i Jože Plečnik, na jehož podnět vytvořil plakety a reliéfy zdobené českými polodrahokamy, většinou používané hradní kanceláří jako čestné dary.

Počátkem 1. světové války Stanislav společně s bratrem Vojtou narukovali jako vojáci na východní frontu. Vojta upadl po pár měsících do ruského zajetí a až roku 1918 se z fronty vrací, zatímco Stanislav na následky válečného zranění po návratu do ÄŚech roku 1916 ve svých 49 letech umírá.

Architekt Jan Kotěra roku 1908 postavil Suchardovi vilu s ateliérem ve Slavíčkově ulici čp. 248/VII (dnes Suchardově) v Praze – Bubenči. Tato vila patří do důležité skupiny rodinných domů slavného architekta z počátku 20. století, dnes slouží jako Muzeum Stanislava Suchardy, ale jen z části, protože stále v ní žijí Suchardovi potomci.

O Stanislavu Suchardovi se můžete dozvědět více ze stránek a videa Národní galerie:

https://www.ngprague.cz/udalost/231/stanislav-sucharda-tvurci-proces

JOSEF KUMPÁN (1885–1961)

Před 60 lety zemřel (9. 5. 1961) význačný zahradní architekt, který se zasloužil o zásadní úpravu parku na náměstí Míru v letech 1928–29. Při ní byla přeložena traĹĄ elektrické dráhy ze středu na okraj parku. Osobnost Josefa Kumpána je tradičně spjata se zahradní a krajinářskou