MYSLIVEČEK a MOZART: dva hudební velikáni v Praze - 19. 4. 2023 Vycházka z cyklu Il Boemo

Prašná brána byla výchozím bodem, odkud jsme se vydali s průvodkyní PhDr. Jaroslavou Novákovou po pražských stopách skladatele Josefa Myslivečka a W. A. Mozarta.

Hned na začátku Celetné ulice jsme se zastavili u hotelu Golden Angel (dříve U Zlatého anděla), kde W. A. Mozart při své první návštěvě Prahy v r. 1787 přespal jednu noc se svou ženou, než se přesunul na pozvání k hraběti Thunovi. K ÄŚechům si podvědomě vytvořil vztah přes Josefa Myslivečka, který ho naučil, jak dobývat srdce lidí hudbou. I otec Leopold ho dával synovi dlouho za vzor. Stavovské divadlo (dříve Nosticovo) bylo svědkem dvou premiér Mozartových oper, což je světový unikát (Don Giovanni, La clemenza di Tito). Mozart věděl, že jsou ÄŚeši hudbymilovný národ. Pražská premiéra Figarovy svatby r. 1786 byla přijata s ohromným nadšením a s daleko větším porozuměním, než tomu bylo ve Vídni. Když poprvé Mozart přijel do Prahy, byl všude vítán a oslavován. Dne 19. ledna 1787 byl v jeho finanční prospěch uspořádán koncert, na kterém byla poprvé uvedena jeho 38. symfonie D dur zvaná "Pražská". Mozart během koncertu improvizoval sólo na klavír — včetně variací na populární árii „Non piĂą andrai“ z Figarovy svatby. Později prohlásil, že „tento den považuje za jeden z nejšĹĄastnějších ve svém životě“. (Freeman)

V nedaleké budově ÄŚeské spořitelny, kde dříve bývala tržnice a Divadlo v Kotcích, se Josef Mysliveček poprvé setkal s operou. Během svého života pak složil 26 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, árií a koncertů. Právě v Divadle v Kotcích představil svou operu Bellerofonés roku 1768, kdy v Praze vyřizoval pozůstalost po matce. Jeho otec Antonín patřil k deseti nejdůležitějším mlynářům tehdejší habsburské monarchie. Mlýn měli v místech, kde jsou dnes Sovovy mlýny, patřily jim i domy na Novotného lávce. Antonín Mysliveček podědil původně ještě po otci Dubový mlýn v Ĺ árce. Josef Mysliveček, který měl o pár minut mladší dvojče Jáchyma a o 4 roky starší sestru, se chodil učit na housle do Týna a byl už prý ve 12 letech dobrým houslistou. Dvojčata chodila do tříleté základní školy v dnešním místě restaurace U Dominikána na rohu ulic Jilská a Jalovcová. Budova náleží ke klášteru dominikánů, navazující na kostel sv. Jiljí (zde byla pokřtěna jeho maminka, zde se 2 x vdala, tu byla i její zádušní mše). Na gymnáziu v Klementinu pokračovala dvojčata ve studiu, kdy už tehdy mohli vídat giganta na věži Klementina. Následovala Univerzita 7 svobodných umění, kam kromě muziky patřila i logika, z níž J. Mysliveček nesložil zkoušky a školu opustil, následován svým solidárním bratrem Jáchymem. Oba se pak věnovali mlynářskému řemeslu. Josef se začal učit na varhanním kúru v Týnském chrámu a u sv. Františka Serafínskeho u křižovníků. Pozdější cestu do Itálie mu financovali Valdštejni z nedalekého Valdštejnského paláce. Ostatní již známe i díky filmu Il Boemo.

Vycházku jsme zakončili na Novotného lávce pohledem na jez, který zde byl rovněž zbudován rodinou Myslivečkových. Tak výrazný vliv Myslivečků byl pro mnohé nečekaný a cesta po stopách obou skladatelů objevná. Průvodkyně dr. J. Nováková nás opět nadchla svou erudicí a důkladnou přípravou, čímž zasadila příběhy obou skladatelů do historického kontextu a barvitých dobových kulis staré Prahy.