Komentovaná vycházka Vyšehradem a jeho opevněním

Po loňském poznávání Vyšehradu jsme se sem s klubem vrátili 22. srpna znovu. Tentokráte do méně známých míst a se zasvěceným výkladem paní Kateřiny Tiché ze správy NKP Vyšehrad.

V horkém odpoledni bylo vítaným zahájením ponoření se do chladného nitra hradeb u Cihelné brány. Po zhlédnutí projekce dokumentu o Vyšehradu v kontextu vývoje opevnění Prahy (již od 9. století) jsme se vydali do kasemat, kudy se přesunovali vojáci mezi dělostřeleckými bastiony. Zajímavostí byla zachráněná lampa z osvětlení F. Křižíka, větrací a pozorovací šachty, střílny nebo „naslouchací“ chodby. V sále zvaném Gorlice jsme vyslechli podrobný výklad k tomuto prostoru a jeho původní funkci, včetně odvážného činu tří obyvatel ze sousedství, kteří uhasili doutnáky u 133 sudů s prachem, nastražených Prusy při ústupu. Velmi zajímavý byl výklad k barokním sochám, převážně originálům z Karlova mostu, které jsou zde od 90. let vystaveny v klimaticky stálém prostředí. Další zastávkou byl kostel Stětí sv. Jana Křtitele, který byl alespoň částečně zachráněn před zbouráním, když překážel hradbám. Zde jsme kromě historie zabrousili i do legend a „magie“. Místo označují citlivé osoby za spojnici tzv. telurických proudů a kameny za oltářem prý pamatují dobu, kdy zde byl rezervoár na vodu. Následovala krátká zastávka u rotundy sv. Martina (s přemístěným portálem kvůli cestě a s dělovou koulí ve zdi) a průchod kolem ÄŚertových kamenů a slavným hřbitovem našich velikánů, kde jsme se více zastavili vloni. Třetím významnějším zastavením byla Gotická kaple s prohlídkou stálé expozice o historii Vyšehradu. Opět jsme se přesvědčili, že zájemci mají stále co objevovat a poznávat, zejména, když se s námi o historické poznatky a zajímavosti podělí takoví skvělí průvodci jako dnes. Navíc, kdo měl chuĹĄ a energii, kvapem se po prohlídce přesunul za dalšími kulturními zážitky na Karlovo náměstí na koncert Hudebního léta v parcích Prahy 2.

Text: jašFoto: trc