Komentovaná vycházka Praha a Toyen

Zcela mimořádně jsme 9. září 2021 opustili hranice Prahy 2, abychom navázali na letošní výstavní událost v Národní galerii, respektive ve Valdštejnské jízdárně, kde do konce letošního srpna byla k vidění nejrozsáhlejší výstava obrazů české surrealistické malířky Toyen: Snící rebelka.

V centru Prahy jsme se pustili po stopách této výjimečné malířky, vlastním jménem Marie ÄŚermínová, a prošli se po jejích oblíbených místech – nakladatelstvích, kavárnách, barech a ateliérech. Cestou skrze architekturu a genia loci jsme potkali nejen ji, ale i její přátele a dobu první republiky. Dozvěděli jsme se, že malostranská Umělecká beseda, kde vycházka začínala a sídlí tu dnes Divadlo na Prádle, byla od r. 1927 scénou Osvobozeného divadla, jehož ústředními postavami se velmi záhy stala dvojice V+ W, a také se zde pořádaly vyhlášené každoroční maškarní plesy, zvěčněné v Ježkově Pochodu karnevalu Umělecké besedy z roku 1932; ve stejnémroce tu měla Toyen společnou výstavu s J. Ĺ tyrským. (A mimochodem, hned vedle v Říční ulici čp. 532/11 bydleli a tvořili v letech 1907–1925 bratři Karel a Josef ÄŚapkovi, než si postavili svou legendární dvojvilu na Vinohradech, na domě je pamětní deska). U Národní kavárny na Národní třídě jsme se dozvěděli, že právě zde vznikl malířčin pseudonym Toyen a o autorství se přeli Seifert s Nezvalem, který byl do Toyen zamilován. U Paláce Metro jsme zase vyslechli příběh nakladatele a zubaře Rudolfa Ĺ keříka, který platil útratu české umělecké avantgardě, jež měla často hluboko do kapsy. Ale tehdy se, naštěstí, považovalo za čest a vlastenectví podporovat mladé a nadané české umělce. Bez této podpory a mecenášství by spousta nádherných a dnes již světově proslulých děl vůbec nevzniklo.

Více o tvorbě malířky Toyen například zde: https://ngp-prod.brainz.cz/storage/3600/TOYEN_studijni-materialy-pro-ucitele.pdf