Komentovaná procházka po stopách Matyáše Bernarda Brauna na Novém Městě

Ve středu 28. srpna jsme se opět ponořili do historie Prahy 2. Tentokráte o tři století zpět, na komentované vycházce s průvodkyní Terezií Porteousovou. Tématem byl geniální barokní sochař Matyáš Bernard Braun a jeho působení v okolí Dobytčího trhu.

Nejprve jsme si připomněli jeho příchod z Tyrol, kde se v r. 1684 narodil, do ÄŚech, na pozvání cisterciáckého opata Eugene Tyttla. Uvedl se výborně svým sousoším sv. Luitgardy pro Karlův most. Získal další zakázky, zmohl se a stal se NovoměšĹĄanem. V roce 1714 zakoupil dům, kde roku 1738 zemřel. Dům, stojící na rohu Karlova náměstí a Řeznické, dnes nese jeho jméno a je opatřen pamětní deskou. Přestože není přístupný veřejnosti, dostali jsme svolení od vlastníka dům navštívit a prohlédnout si zbytky renesančních prvků (okno, malované trámové stropy), části barokní dostavby i gotické sklepy. Historie i moderní funkčnost se zde pojí opravdu citlivě. V domě Braun nejen žil, ale měl zde jednu z největších sochařských dílen. I na přilehlé zahradě, která je již zastavěna. Poté jsme se Řeznickou ulicí přesunuli do kostela sv. Ĺ těpána, který Braun navštěvoval, byli zde pokřtěni jeho synové a je zde nakonec i pochován, v nenápadné hrobce před Kornelskou kaplí. Na závěr jsme si ještě připomněli jeho slavná díla nejen v Praze, včetně tvorby pro mecenáše hraběte Ĺ porka, ale i skutečnost, že v Praze 2 mnoho k vidění není. Snad jen socha sv. Ludmily v sále Gorlice na Vyšehradě. Z jeho dílny, kterou po smrti Matyáše vedl jeho synovec Antonín, pocházejí sochy u Michnova letohrádku. V kostele byl v horkém dni příjemný chládek. Mnoho by se dalo ještě vyprávět, ale nechali jsme si něco na samostatnou přednášku. Text: jašFoto: trc