Jože Plečnik na Pražském hradě – výstava s prof. Šlapetou – 19. 7. 2022
Bylo milé se po roce setkat se známým historikem architektury prof. Vladimírem Šlapetou, navíc opět na Pražském hradě. Po loňské výstavě v Jízdárně k 150. výročí narození Jana Kotěry, zakladatele české moderní architektury, na níž se autorsky a kurátorsky prof. Šlapeta podílel, jsme se setkali 19. července 2022 na další „jeho“ expozici. Tentokrát je uspořádána k 150. výročí narození Kotěrova přítele a spolupracovníka, slovinského architekta Jože Plečnika (probíhá duben - říjen 2022).
Komentovaná vycházka začala u Plečnikovy zahrady Na Baště u levého vstupu na první nádvoří Hradu, pokračovala výkladem o Plečnikových architektonických zásazích na druhém nádvoří (vjezdy a vstupní brána, Sloupová síň), až na třetí nádvoří, kde jsme stočili zrak k oknům Masarykova bytu, jehož úpravy Plečnik navrhl.
Samotný byt se nachází ve druhém patře středního a jižního křídla Nového paláce. Vstupuje se do něj průjezdem, kterým Plečnik propojil II. a III. nádvoří. Odtud vede vzhůru spirální schodiště a prezidentský výtah. Tady jsme se dozvěděli, že významnou měrou se na přizvání architekta Plečnika, coby architekta Pražského hradu, podílela prezidentova dcera Alice Masaryková.
Na nádvořích a v zahradách Pražského hradu jsou umístěny velké výstavní panely, ale hlavní výstava je umístěna v Tereziánském křídle Starého královského paláce, kam jsme se dostali sestoupením po nádherném Plečnikově Byčím schodišti z české žuly a mramoru (Plečnik využíval totiž výhradně materiál z českých zdrojů kvůli podpoře národního cítění i oživení odvětví těžby kamene v tehdejším ÄŚeskoslovensku). Před námi se otevřel nádherný výhled na Prahu přes část zahrady Na Valech, kterou frontálně ukončovala půlkruhová Plečnikova vyhlídka.
Poté jsme pokračovali na samotnou výstavu, kde jsou prezentovány modely ze sbírek Pražského hradu a Muzea architektury a designu v Lublani, či vyrobené v roce 1986 pro rozsáhlou výstavu v pařížském Centre Pompidou. Výstava představuje všechny Plečnikovy tvůrčí a životní etapy, včetně raného období ve Vídni, kde studoval na umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera, a kde se také setkal a spřátelil s Janem Kotěrou. Jsou zde i jeho významné stavby v Lublani, např. známé Trojmostí a kolonáda. Z Lublaně byly dovezeny dva objevené amatérské dokumentární filmy, v poslední části je soubor velkoformátových fotografií impozantní Národní a univerzitní knihovny v Lublani od slovinského fotografa Saši Fuise.
Architekt Jože Plečnik v době, kdy započal své práce na Pražském hradě, už 10 let vyučoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole. Desítky jeho žáků následně významnou měrou ovlivnily vývoj architektury v mladém ÄŚeskoslovensku. Sám dokázal originálně propojit různé historické vrstvy Pražského hradu v jednotný a harmonický celek, což jsme si při výkladu prof. Ĺ lapety mohli dokonale uvědomit.
Přestože bylo Plečnikovo dílo nástupem modernismu a v poválečné době upozaděno, v 60. a 70. letech se opět dostalo do popředí a bylo plně doceněno uspořádáním i zmíněné rozsáhlé výstavy v Paříži v Centre Georges Pompidou. Své texty a poznatky tam tehdy tajně zpoza železné opony posílal právě i profesor Ĺ lapeta. Kdysi měl také i příležitost v lublaňském Plečnikově domě přespat. V domě jej zamkli a on si mohl procházet a osahat Plečnikovy plány a nákresy, než dům ráno zase odemkli. Vyprávění našeho průvodce tak bylo plné vzácných a kuriózních vzpomínek, které z prohlídky udělaly opět jedinečný a cenný zážitek.
-let-
