Dům RADOST - 21. 10. 2024

Budova bývalého Všeobecného penzijního ústavu ve své době předznamenávala budoucnost pražského Žižkova. Touto zajímavou budovou nás zasvěceným a velmi poutavým výkladem provedl mladý architekt Jan Bureš.

Z velkých urbanistických plánů podle zásad athénské charty se nakonec mnoho neuskutečnilo, i přesto zůstává Dům Radost jedním z nejvýznamnějších příkladů funkcionalistického přemýšlení o architektuře u nás. 

První pražský mrakodrap vznikl na objednávku Všeobecného penzijního ústavu, který vypsal architektonickou soutěž na svou novou ústřední budovu ve 20. letech 20. století. Soutěže se tehdy zúčastnili i dva mladí architekti Karel Honzík a Josef Havlíček, kteří s přelomovým plánem výškové budovy v duchu švýcarského funkcionalisty Le Corbusiera, překvapivě uspěli a soutěž vyhráli. Stavba se nevyhnula kontroverzím a odporu veřejnosti, která na nový moderní styl ještě nebyla zvyklá. Pro srovnání, ve stejné době jako Dům Radost vznikla na Dvořákově nábřeží budova Ministerstva průmyslu a obchodu architekta Josefa Fanty ve stylu art deco. 

Vliv principů athénské charty, dokumentu, který Le Corbusier sepsal jako pravidla pro novu, moderní a zdravou architekturu, nám během prohlídky dokonale zprostředkoval průvodce Arch. Jan Bureš. Na konkrétních příkladech nám představil, jakým způsobem se vnímání architektury proměnilo, a jak na něj nový funkcionalistický styl reagoval. Zdravý životní styl, na který se začal klást důraz, měly podpořit nejen dispozice domu, které zajišťovaly všem místnostem dobré oslunění, ale také sluneční terasa na střeše, kam mohli zaměstnanci ústavu chodit pro pravidelný přísun vitaminu D. Pro vybavení interiéru byly zvolené hladké omyvatelné povrchy, které se daly snadno udržovat a desinfikovat. Za stejným účelem byla zvolena i venkovní fasáda ve formě keramického obkladu, kterou dodala rakovnická firma RAKO. Keramické dlaždice fungovaly nejen jako izolace, ale navíc měly i samočistící schopnost. Veškerý nános špíny, který na fasádě ulpěl kvůli znečištění z blízkého Hlavního nádraží, jednoduše smyl déšť. 

Kromě střechy, kde se v letní sezóně nachází kavárna a prostor pro pořádání kulturních akcí, jsme navštívili i historické zasedací sály a chodby, s dodnes zachovanými telefonními místnosti i osvětlením.