Divadlo D21 a představení „Emil čili o Háchovi“ 11. 1. 2022

Na počátku nového roku jsme se konečně dočkali několikrát odkládané inscenace „Emil čili o Háchovi“ v Divadle D21. Nová tragikomedie či tak trochu kabaret, nastudovaná k 75 letům uplynulým od smrti Emila Háchy, se snaží vcítit do vlasteneckého sebeobětování protektorátního prezidenta a současně tím klade spoustu otázek, na něž si divák musí cestou z divadla odpovědět sám.

Autoři hry Jakub Vašíček (režie) a Tomáš Jarkovský (dramaturgie) záměrně použili v titulu křestní jméno Háchy, aby jej více přiblížili divákovi. Ke zpracování osudu třetího československého prezidenta je přiměla zpráva, že dle historiků patří Hácha k nejméně pochopeným osobnostem českých dějin. Materiál čerpali zejména z obsáhlé monografie historika Víta Machálka „Prezident lidskosti“ a z celkem nedávno vydaného souboru pamětí Háchova sekretáře Josefa Klimenta „U obětovaného prezidenta: Hořké paměti Háchova tajemníka“.

V hlavní roli rozhodně zaujme talentovaný Petr Reif,který výborně hraje, zpívá, dokonale paroduje a z perfektní angličtiny volně přechází do němčiny. Zdárně mu na jevišti sekundují Hana Mathauserová a Ivana Machalová jako dvojice klaunů s nalíčenými obličeji odkazujícími na V+W a Osvobozené divadlo. S humorným odlehčením posouvají kupředu tragický děj… A je to trefné, neboĹĄ humor byl Háchovi vždy vlastní.

Po skončení divadla jsme ještě s některými z vás dlouho debatovali o tom, co všechno jsme vlastně o Háchovi nevěděli, jak skvělá byla scéna a práce s jevištním prostorem, herci, divadelní řeč… prostě jak úžasné divadlo na tak tragické téma jsme viděli a co otázek a myšlenek v nás zanechává.

Z programu: „ …Protektorátní prezident Dr. Emil Hácha zemřel při čekání na soud v nemocnici pankrácké věznice, aby byl posléze při neveřejném obřadu pohřben na Vinohradském hřbitově do neoznačeného hrobu jako zavrženíhodný kolaborant a zrádce národa. Až po sametové revoluci se pak dočkal aspoň částečné rehabilitace, spory o jeho osobnost se však vedou dál a znovu se rozhořely právě u příležitosti výročí jeho úmrtí. Lze je ale vůbec někdy definitivně a spravedlivě rozhodnout? A co tyto diskuse vypovídají o dnešku a o nás samých...?“