Divadelní maraton – 16. 1. 2023

Dvě „dvojková“ divadla jsme propojili v jeden lednový Divadelní maraton. První část patřila Divadlu na Vinohradech, druhá náležela večernímu představení Válka s mloky v Divadle D 21.

Nejprve se početné skupiny členů klubu Dvojka přátele kultury ujali zaměstnanci Divadla na Vinohradech – Zuzana Paulusová (PR) a Lukáš Mathé (vedoucí tech. provozu a uměl. výroby) a provedli nás divadlem. Seznámili nás s historii divadla, které bylo postaveno městem Královské Vinohrady během 33 měsíců a zahájilo provoz v roce 1907. Ve své době velmi moderní a technicky vybavené divadlo (např. ocelovou konstrukci, která donedávna zvedala jeviště, vytvořil pro divadlo r. 1927 František Křižík) však dnes přeci jen potřebuje kompletní rekonstrukci, která se již několik let připravuje. V hledišti pro 600 diváků a posléze i na prknech, která znamenají svět, jsme se seznámili s provozními zajímavostmi divadla a prací techniků, včetně nasvícení a ozvučení, s tím, jak funguje orchestřiště, navážení a stavění kulis, co všechno má na starosti inspicient, kde hledat nápovědu, či jak moc se při ručním tahání provazů technici nadřou, když musí rychle měnit scénu nebo vytahovat a spouštět oponu.

Poté jsme se přesunuli do Studiové scény, kam si s námi přišel popovídat ředitel divadla Tomáš Töpfer, nebo jak si sám říká, principál divadla. Pohovořil o svém mládí na Vinohradech v Budečské ulici, v rozhlasovém Dismanově souboru, ale také zmínil zážitky začínajícího filmového herce. Připomněl, že za svůj život byl u počátku čtyř divadel, která vznikala nejprve rekonstrukcí zchátralých budov, mj. Divadla Na Fidlovačce. Právě při zmínce tohoto divadla nám odvyprávěl příběh ševcovských tovaryšů se stříbrnou fidlovačkou od císaře Josefa II., která dala vzniknout názvu kdysi slavné pouti a později i tohoto divadla. Besedu vedl radní J. Ĺ olc, na jehož otázky T. Töpfer spontánně reagoval, stejně jako na četné dotazy z publika, kde se nacházelo i několik jeho vinohradských spolužáků. Dozvěděli jsme se mj. o divácky nejúspěšnějším představení, o náboru mladých herců a skvěle fungujícím týmu divadla, jak je to s licencemi pro záznam představení vysílaných třeba v době covidu, či kde bude soubor hrát v čase rekonstrukce (část repertoáru by se mělo přesunout do Státní opery, část do Kongresového centra). „Překvapením“ byl příchod starostky Alexandry Udženija, která přišla pogratulovat T. Töpferovi, příteli a čestnému občanovi Prahy 2, k nedávným narozeninám. Dojmy z prohlídky divadla i besedy jsme mohli ještě probrat u drobného občerstvení, kterým jsme se posílili na druhou část Divadelního maratonu.

Druhou částí maratonu bylo večerní představení adaptace ÄŚapkova románu „Války s mloky“ v Divadle D21. Dramaturg David KošĹĄák a režisér Jakub Ĺ míd, sehraná dvojice autorů, pojala román jako kabaret a množství postav zredukovala na pět. Válka s mloky je kniha psaná velmi netradičním způsobem, a proto ani dramatizace nemůže být jiná. O představení se mj. píše: „V tomto prostoru funguje představení skvěle, jste vtaženi do kolotoče událostí a postav, které vás provedou celým příběhem. Kontakt s diváky, a hlavně tempo, kterým se vše ubírá, zaručuje, že se nebudete nudit ani na chvíli. Zaujme originální hudební doprovod a dovednost, s kterou herci přeskakují z jedné role do druhé.“ V hlavních rolích se představili Stela Chmelová, Hana Mathauserová, Petr Pochop, Hasan Zahirović a Samuel Neduha. Kdo ÄŚapkovo dílo zná, jistě ocení podchycení základních myšlenek, kdo knihu nečetl, mohl možná chvílemi tápat. A pokud jej představení následně přinutilo po knize sáhnout a celou si ji přečíst, je to jen další pozitivní vklad tohoto divadla. VždyĹĄ je to téma nadčasové a v současné době, bohužel, opět tak aktuální. A nakonec dobrá zpráva pro ty, na které se již nedostaly vstupenky – 20. března 2023 jsme pro zájemce o Válku s mloky rezervovali další várku vstupenek, takže o tento zážitek nepřijdou.

jš + let