Bazilika sv. Petra a Pavla a sv. Vavřince a na Vyšehradě – 25. 8. 2022

V srpnu jsme doplnili červencovou prohlídku Vyšehradského hřbitova a Slavína komentovanou prohlídkou interiéru baziliky sv. Petra a Pavla s nečekanou možností vidět pozůstatky raně románské baziliky sv. Vavřince, založené knížetem Vratislavem, nacházející se vedle Starého děkanství.

Po předchozí laskavé domluvě s Vyšehradskou kapitulou se nás ujala průvodkyně Anna Ĺ ímová, která nás uvnitř vyšehradské baziliky seznámila s její historií a následně s jednotlivými kaplemi i secesní výzdobou interiéru, která se blíží malbám Alfonse Muchy. Velkou zajímavostí bylo, že část kamenné desky z oltáře, u kterého údajně sloužil mši v roce 44 svatý Petr, se do baziliky sv. Petra a Pavla opět vrátila. Pro Vyšehrad ji totiž získal už císař Karel IV. ve 14. století. Kámen ale zmizel zřejmě při husitských bouřích (1420) a dodnes nebyl nalezen. Vyšehradské kapitule se však v roce 2010 podařilo získat nový úlomek ze starobylého oltáře, který je uchováván v dómském muzeu v italské Pise. Jak složitá byla tehdy jednání s Itálií? O tom říká historik dr. Jan Kotous pro ÄŚRo: "Nebyla vůbec složitá, naopak. My jsme zaznamenali ze strany současného pisánského arcibiskupa Giovanni Paola Benotta velikou vstřícnost. Oni si váží osobnosti Karla IV. tím spíše, že v pisanském dómu uchovávají hrob jeho děda, císaře Jindřicha VII., což byl také důvod, proč Karel IV. tehdy při své císařské jízdě do Říma ke korunovaci Pisu navštívil a proč se tam dva měsíce zdržel." Zábavné bylo i připomenutí pověsti o čertově sloupu, jež je vyobrazena na nástěnné malbě v severní boční lodi. Však sloup, rozlomený vzteklým čertem na tři části po prohrané sázce s vyšehradským knězem, zdobí Karlachovy sady. Zda je skutečný, to je zatím další záhadou. A nakonec - stejně jako v případě Slavína byla zlatým hřebem návštěva krypty - i tentokrát jsme se nečekaně dostali do míst, která jsme neznali - do prostor s pozůstatky nejstarší dochované raně středověké architektury na Vyšehradě - trojlodní baziliky sv. Vavřince založené knížetem Vratislavem z druhé poloviny 11. století. Patří k málo místům u nás, kde se návštěvník může setkat s autentickým prostorem archeologicky odkrytých staveb, náležících k nejstarším stavebním památkám v ÄŚechách.  Kostel sv. Vavřince byl postaven v sousedství knížecí a královské akropole. Jednalo se o menší, ale výpravnou trojlodní románskou baziliku. Zanikla zřejmě v době husitských bouří roku 1420. Severní část baziliky je zachována v budově starého děkanství, v rámci kterého byla upravena na kapli sv. Vavřince. Archeologickým výzkumem odkryté základy baziliky se nacházejí v prostoru za ohradní zdí, přístupné jen v určitém období či po domluvě brankou s novorománským portálem od A. Bauma z roku 1880. K vidění jsou zde kopie románských reliéfních dlaždic, nalezených během výzkumu. Nesou motivy fantastických bytostí gryfa, lva a sfingy a v evropském prostředí zcela unikátní vyobrazení císaře Nerona.

Ĺ lo sice již o několikátou prohlídku na Vyšehradě, přesto jsme opět zjistili, že je zde stále mnohé, co objevovat. Více se můžete dočíst v naší brožuře z řady Kostely Prahy 2, věnované vyšehradské bazilice, kterou jsme rozdávali i na místě. Přečíst si ji můžete také na webu encyklopedie.praha2.cz,

-let-