Běla Uhlířová, rozhovor k výročí 140 let Knihovny na Vinohradech

Knihovna na Vinohradech si letos připomíná kulatých 140 let od svého vzniku. Je jednou ze dvou kulturních organizací zřizovaných městskou částí Praha 2. Vypravili jsme se do jejího sídla na Vinohradské 69 a popovídali si s její ředitelkou Bělou Uhlířovou nejen o historii i současnosti knihovny, knížkách a čtenářích, ale i o jejích zálibách. 

Začněme historií knihovny. Můžete nám k ní říct pár slov? 

Zajímavostí je, že Knihovna na Vinohradech je o šest let starší, než Městská knihovna v Praze. Vznikla v roce 1885, v období, kdy vznikaly spolkové knihovny. Tato byla původně knihovnou zaměstnanců Pražského ředitelství pošt a telegrafů a funguje nepřetržitě pod různými názvy, zřizovateli i na různých adresách dodnes. V roce 1918 změnila svůj název na Knihovnu poštovních a konceptních úředníků. Přežila i druhou světovou válku, kdy v jejím čele stál významný knihovník Josef Mleziva. Ten reorganizoval systém knihovny a depozitářů i nakupování a půjčování knih. Knihovna byla i jedním z center odboje. V roce 1945, po válce, dostala opět nový název Bezručova knihovna poštovních zaměstnanců a v roce 1954 Bezručova knihovna Závodního klubu spojařů se sídlem v Radiopalác. Bylo to ještě za Bezručova života a dochovala se korespondence knihovny s básníkem (pozn. P. Bezruč zemřel v r. 1958). V roce 1959 byla sloučena s knihovnou Ústředního kulturního domu pracujících na železnici a v dopravě, přesídlila do ÚKDŽ, dnešního Národního domu na Vinohradech. Bezručův odkaz žil v knihovně ještě v osmdesátých letech, kdy byl na průkazkách obrázek ještěra s dýmkou, což byla osobní značka Petra Bezruče. 

Dnes je knihovna ve správě městské části Praha 2. Co zajímavého lze říci k této novodobé etapě? 

Tato etapa s Prahou 2 začala v roce 1996. Již jako Knihovna na Vinohradech sídlila nejprve v Korunní 15, na rohu se Sázavskou. Důležitou metou současné historie bylo zavedení knihovnického automatizovaného systému v roce 2001. Do té doby se vše řešilo pomocí papírových kartiček a zápisů do průkazek. Do nových prostor na současné adresu Vinohradská 69, se knihovna přestěhovala v roce 2007. Knihy jsou nejen v místnostech, kam má přístup veřejnost, ale velký depozitář je umístěn ve sklepních prostorách. V roce 2020 knihovna získala i prostor v 1. patře, kde byl otevřen sál Boženy Němcové. Ten slouží jako multifunkční místnost pro tréninky paměti, setkávání, besedy i výstavy. 

Knihovna byla vždy spjata zejména s půjčováním knížek čtenářům, ale situace se mění. Jak se nová doba promítla i do služeb Knihovny na Vinohradech?

Pokud jde o čtenáře, těch máme stále dost a přibývají. Ke konci roku jich bylo registrováno přes 2,3 tisíce. Věřím, že na zvyšující se počet čtenářů má vliv i to, že v knihovně poskytujeme další služby, vytváříme prostor pro komunitní život zejména pro seniory a spolupracujeme se školami v Praze 2. V roce 2023 jsme zavedli půjčování e-knih a v dalším roce i e-audioknih a deskových her. Pro seniory máme tréninky paměti, o které je dlouhodobě zájem. Hrají zde i deskové hry, a to nejen při trénincích. Pořádáme autorská čtení, besedy s autory i s překladateli, čte se u nás poezie, například již sedmým rokem běží setkávání s mladými básníky. Účastníme se projektů pro nejmenší Knížka pro prvňáčka. Zapojili jsme se ale i do projektu Digitální odysea a pomáháme seniorům s ovládáním chytrých telefonů. Věnujeme se prostě všem generacím, od dětí z mateřských a základních škol až po seniory. 

Jaký máte knižní fond a jaké žánry jsou u čtenářů nejoblíbenější? 

Náš knižní fond čítá dlouhodobě zhruba 60 tisíc knih, což je dáno prostory, které máme k dispozici. Ročně pořizujeme kolem 2,5 až 3 tisíc nových knih. Pokud jde o čtenáře, takové tři zásadní osvědčené žánry jsou detektivky, romány pro ženy a historické romány. Mezi další patří sci-fi a fantasy. Tedy krásná literatura, i když ve fondu máme i něco z té naučné. Oblíbené jsou třeba životopisy. 

Přejděme trochu do osobní roviny. Jak jste se dostala k práci knihovníka a jak jste tu dlouho? 

Já vlastně knihovníkem původně být nechtěla. Studovala jsem matematicko-fyzikální gymnázium a pomýšlela jsem na studium biologie nebo matematiky, na něco přírodovědného. Ale do knihovny, tehdy ještě Bezručovy na náměstí Míru, jsem chodila už když mi byly tři roky. Jako středoškolačka jsem měla v knihovně brigádu. Při vysoké škole jsem zjistila, že je volné místo v knihovně. To mě zaujalo, tak jsem sem v roce 2000 nastoupla. Postupně jsem se stala zástupkyní tehdejší ředitelky Hájkové a když v roce 2006 odcházela do důchodu, zúčastnila jsem se konkurzu. Mým prvním velkým úkolem bylo právě zorganizovat stěhování sem na Vinohradskou. Stalo se to i tématem mé bakalářské práce, když jsem při zaměstnání studovala na Filosofické fakultě obor informační studia a knihovnictví. Celkově tady pracuju vlastně 25 let.  

Každá práce vyžaduje dobrý tým, jak se Vám daří jej držet a jak jste s týmem spokojená? 

Myslím, že se to docela podařilo vyladit. Některé kolegyně tu jsou s námi už od doby, kdy se knihovna přestěhovala, tedy 18 let. Musí to být srdcaři, protože práce v knihovně nepatří mezi nejlépe oceňované. Pravda, někteří v průběhu let odešli za lépe placenou prací, ale nás to tady baví.  Musím říct, že městská část nám v rámci možností vychází vstříc, protože znám knihovny, kde jsou na tom ještě hůře. 

Jaké knížky ráda čtete Vy?

Mým oblíbeným žánrem jsou sci-fi a fantasy, ale samozřejmě občas sáhnu i po něčem jiném. 

A co kromě knížek, jaké jiné zájmy máte ve volném čase?

Tím, že mám tři děti, tak toho volného času moc není. Ale za mlada jsem ráda jezdila na vodu, i teď chodím plavat. Mám ráda různé ruční práce, šiju, vyrábím dekorace. A pokud jde o kulturu, děti rostou a čas se občas najde. V létě třeba jezdíme s manželem do Telče i za muzikou. 

Závěrečná, troch propagační otázka na ředitelku. Proč je dobré stát se čtenářem Knihovny na Vinohradech? 

Třeba nové knížky míváme ve fondu velmi rychle. Někdy druhý den poté, co vyjdou. Často u nás lidé najdou knížky, které jinde nesehnali. Máme tady milé knihovníky a samozřejmě i osvědčené komunity našich čtenářů a účastníků nejrůznějších akcí, ke kterým se lze přidat.  Řada lidí si u nás našla nové kamarády a pravidelně se tu s nimi setkává. 

Děkuji za rozhovor a přeji knihovně i Vám hodně úspěchů v dalších letech!